13. května 2007 v 0:36
První noc po rozchodu - přežijte ji!
Ten den jako byste tápala ve špatném snu - vaše nejmilovanější bytost vás už nechce! Když to ze sebe vysypal, všechno šlo jakoby mimo vás, ale se soumrakem vám mrazivá realita začíná svazovat hrdlo. Teprve teď vám to dochází - je konec!

Už nikdy neuslyšíte z jeho úst něžné přezdívky, jakými vás častoval, nevezme vaši hlavu do dlaní, nebudete se společně smát kuchařským pokusům... Všechno je jako mávnutím proutku pryč. Jak se z toho nezbláznit? Podle většiny zaručených porozchodových manuálů by vaší první náplastí měl být nekonečný pláč. Jenže místo abyste nekonečně vzlykala a bušila polštářem, který dostane provizorně jméno vašeho ex, do zdi, budete do té zdi spíš konsternovaně zírat. Pořád tomu totiž nebudete věřit a hlavou se vám bude horečně pulzovat jediné - musím té hlouposti zabránit! Vaše nutkání číslo jedna nebude znít »chci ho zpátky«, ale »musíme si to vysvětlit, vždyť to je nějaký omyl!«. V první řadě tedy uděláte všechno proto, abyste se s ním nějak spojila. A právě to je cesta do pekel. Až za vámi v ten úděsný večer zaklapnou
dveře vašeho
bytu, vtloukejte si do hlavy tři absolutní zákazy:
První zákaz: Nesmím mu volat! Vemte jed na to, že se pak nebudete cítit líp, ale velmi pravděpodobně hůř. Jestli vám něco pomůže změnit jeho názor, rozhodně to nebudou hysterické vzlyky do sluchátka uprostřed noci. Teď určitě nebudete v rozpoložení, kdy byste mu dokázala, co všechno ve vás ztrácí. Když budete opilecky blekotat, že bez něj nemůžete žít, definitivně si podtrhnete ortel »nepoužitelná« a jeho odmítnutí bude pro vaší pokopanou duši posledním hřebíkem do rakve.
Druhý zákaz: Nesmím mu poslat email! Jestli ze sebe potřebujete dostat tu bublající hořkost ven, klidně piště, ale rozhodně nemačkejte »odeslat«. Vaše vyznání bude mít podobný efekt jako telefonát, jen se (naštěstí) zřejmě nedočkáte odpovědi.
Třetí zákaz: Nesmím za ním jet! Možná vám utkvěly srdceryvné filmové happyendy, kdy zoufalé noční zvonění u
dveří drahé polovičky automaticky znamená, že vytoužený objekt zjihle vyběhne a nehledě na provazy deště si milenci navždy padnou do náruče. Takhle to ale skutečně nechodí. Jediné emoce, které ubrečeným trdlováním před jeho
dveřmi vzbudíte, budou lítost, vztek nebo dokonce strach. Povoleno máte všechno ostatní, co vám nějakým způsobem uleví. Snažte se ale nemučit sama se svými myšlenkami a dělejte cokoliv, co vás rozptýlí. Ráno je moudřejší večera.
- Pozvěte kamarádku, nebo jí alespoň brnkněte. Zřejmě nebudete mít klid, dokud o tom někomu neřeknete. Rodiče ale zatím vynechejte.
- Zírejte na televizi. Prostě si před ní sedněte a donuťte se sledovat program, ať je to cokoliv. Těžké myšlenky prozatím počkají.
- Jestli přeci jen potřebujete sama přemýšlet, naložte se do horké voňavé vany s levandulí, aspoň trochu vás zklidní
Vzpomínáte si na první porozchodové okamžiky? Naplácala jste během nich spoustu chyb?