close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
Vítejte na mých stránkach a skvěle se bavte

plemena koní

29. dubna 2007 v 14:51 |  zvířata

Murgese


Murgese je strobylé plemeno.Pochází z okresu Murge
v jihoitalské provincii Puglia,která byla po staletí proslulá
chovem koní.
Murgese
Murgese pochází ze suchých vápencových vršků okresu Murge.POdobně jako v drsném slovinském Krasu bylo středisko chovu lipicána,tak v této oblasti vznikli koně s dobrými,hustými kostmi,tvrdými kopyty a zdravou konstitucí.V 15. a 16. století byla po tomto plemeni velká poptávka,byl to hledaný kůň pro armádu.Nyní,asi po dvou stoletích,zájem o toto plemeno odumřel a murgese téměř vymizel.Byl vzkříšen ve 20. století,ale moderní murgese už patrně nemá žádné vztahy k původnímu plemenu.Tato nová verze je v zásadě lehký tažný kůň,podobného,ale horšího typu jako irský tažný kůň.Nejlepší jedinci plně vyhovují jako lehčí koně pro zemědělské práce a nejsou špatní ani pod sedlem.Klisny představují dobrou základnu pro křížení,protože shodně s irským tažným koněm jsou prostorné a mohutně stavěné.Dobré jezdecké koně lze získat například křížením murgeských klisen s plnokrevníky nebo polokrevnými křebci.Klisny se také používají k odchovu silných mul,které swe v této oblasti hojně uplatňují.Murgese má zřejmě chlsnokrevný základ se stopami možných orientálních vlivů,ale jeho předkové jsou neznámí.Neexistuje dosti ustálený jednotný typ,charakteristický například pro italského lehkého tažného koně,protože chov těchto koní není řízen a nemá ani chovatelskou organizaci.Plemeno má některé vyd exteriéru jako plochý kohoutek,opřetíženou plec a strmou lopatku,což omezuje volnost pohybu.Přesto i při všech těch exteriérových nedostatcích je murgese velmi aktivní,energický a přitom poddajný,vyrovnanou povahou se vyznačující kůň.Není náročný na krmení ani péči.V kohoutku měří 152-163 cm a jeho obvyklé zbarvení je ryzák.
...........................................................................................................................................................

Marwari


Střediskem chovu tohoto koně byl po několik století
stát Marwar neboli Džodpúr v dnešním Rádžastánu
v severozápadní Indii.Tradiční vládci Marwaru,Rathorové
,představovali ideál rádžputského bojovníka a marwarští koně
měli stejně slavnou pověst jako jejich jezdci.
Původ:
Oblast původu marwarského koně se rozkládá na severozápad
od Indie,na hranicích Afganistánu , Uzbekistánu a Kazachstánu
a patrně především v Turkmenistánu.Pokud předkové marwari
skutečně přišli z těchto krajin,mohou jeho vztahy sahat až
ke koni mongolskému,stejně jako ke koním typu araba,kteří
převládají v dnešním Íránu a na stepích na sever od Černého moře
a Kaspiku.Marwari se výrazně podobá turkmenským koním
i plemenům z přilehlých oblastí , ale žádný z nich nemá ty
typicky stočené uši. Když Mughalové na počátku 16. století
dobývali Indii,přivezli s sebou do oblasti dnes nazývané
Rádžastán koně turkmenského typu,a ti zde byli pravděpodobně
užíváni jako doplněk rádžapudského stáda. Nepochybně
tu také existují vztahy ke gudžárátskému plemeni kathiawari,
nejbližšímu sousedu marwarského koně,
rozdíly mezi nimi jsou zřejmě následkem silněkšího vlivu
arabského koně - marwari si uchoval svůj původní
nezaměnitelný charakter.
Typické znaky:
Nejlepší jedinci moderního marwari v kohoutku měří
150 cm a jsou velmi elegantní. Toto plemeno je silné a pružné,
výborně osvalené,s dlouhými končetinami a velmi tvrdými kopyty,
která se jen zřídka kovají,leda ve zvlášť kamenitých oblastech.
Marwari se často pohybuje přirozeným mimochodem,jímž se vyznačuje
mnoho půvpdních asijských asijských kmenů koní ve kterém se v místním
nářečí říká revaal.Jako všichni "pouštní" koně má velmi jemnou,hedvábnou
srst.Zbarven je hnědě,tmavohnědě,může být ryzák nebo palomino,stejně jako
strakáč piebald nebo skewbald.
Podobně jako u kathiawariho se velká pozornost věnuje umístění chlupových
vírů na těle koně.
Zvláště pečlivě se také posuzují proporce koně;měření jsou založena
na šířce prstu,jenž se má rovnat pěti zrnkám ječmene.
Pro zajímavost:délka hlavy může kolísat mezi 28 a 40 prsty a čtyřnásobek
se má rovnat vzdálenosti od temene ke kořeni ocasu.

Maremmana


Vzdor italskému zaujetí pro plnokrevníky aprodukci
vynikajících klusáků,se stále ještěchovají jezdečtí koně
smíšeného původu na Sicílii,Sardinii,v údolí řeky Pád
a v toskánské provincii Maremma.Koně z Maremmy,
známější pod jménem maremmana,jsou těsně spojeni s
chovem dabytka. Jejich chov se vyvíjel ve volnějším pojetí,
takže jejich původ je zatemněn četnými přikříženými zástupci
jiných plemen.
Maremmana
Ačkoliv je původ maremmany nejasný,plemeno vzniklo pravděpodobně na podkladě neapolitánů,odvozených od koní španělského,arabského a berberského původu,kteří byli v době italské renesance velmi proslaveni.Později,v 19. století,byli místní koně kříženi s importy z Anglie,hlavně s norfolkskými klusáky a patrně i s plnokrevnými hřebci.V provincii Maremma bylo několik hřebčínů,kde se koně chovali v polodivokém stavu;všechny využívaly k zušlechtění často hrubých místních typů anglického křížence.
Zdá se,že se maremmana typově ustálil v hřebčíně Grosseto,kde se choval jako těžký jezdecký nebo lehčí tažný kůň.Označuje se jako "selský", to znamená,že není ušlechtilý,ale je solidní,bytrvalý,velmi zdatný a kupodivu mnohostranný.Je to otužilé zvíře,nenáročné na krmení a velmi vhodné k lehčí zemědělské práci.V minulosti se osvědčil také jako dobrý vojenský kůň a ve velkém počtu sloužil v jezdectvu italské armády i u policie.Nejlepší pověst si však maremmana získal jako jezdecký kůň butterů,pastevců stád skotu,čili italských kovbojů na římském venskově.Největší vážnost mu dodala jeho schopnost pracovat s dobytkem.Maremmana má dnes dost obyčejný vzhled.Ovšem při použití kvalitnějších hřebců od roku 1940 má potomstvo přece jen korektnější končetiny než starý typ.
Koně,kteří se užívají k pasení skotu,jsou význační svými silnými hlezny,což je základní předpoklad pro práci v přírodě.Maremmana nedokáže vyvinout velkou rychlost a nemá také nejlepší plece,ale je to silný kůň s dobrým charakterem,kterého ochotná povaha předurčuje k nejrůznějším činnostem.V průměru měří v kohoutku kolem 160cm;povoleny jsou všechny čisté barvy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama